01 Chrám Hanmonji

 

 

 

 

Chrám Hanmonji

Ničiren Šónin založil Chrám Honmonji (jedno z oficiálních označení [Sangó] je Čóei-zan, nebo-li stále-vzrůstající hora) hned před jeho smrtí v říjnu 1282 na žádost Ikegami Munenaka, bohatého feudálního vládce a věrného následovníka. Ikegami Munenaka nabídl 69,384 tsubo[1] země (51,89 akrů) které odpovídají číslu čínských písmen v Lotosové Sútře. 

15.dubna 1945 byl chrám vystaven těžkému bombardování, jež vedlo ke zničení všech budov včetně Hlavní brány, Pětistupňové Pagody, Kyózó (úložiště buddhistického svatého písma) a Tahótó (stupa[2]).

Chrám byl kompletně zrekonstruován za pomoci následovníků z celé země.



DAIDO

 

Soši-dó

Při výstupu do schodů a projití skrze Nió-mon (brána s dvěma ochrannými božstvy) přijde návštěvník do Soši-dó (hala zakladatelů) kde je uchovávána socha Ničiren Šónina. Tato socha byla objednána učedníky při sedmém výročí jeho smrti.

Za Sóši-dó najdeme Honden (hlavní hala) kde je uchován Sakyamuni Buddha a čtyři Bodhisattvas.

 

Gobyó-šo

Za Hondenem je osmihranné Gobyó-šo (mausoleum, které bylo postaveno při 700stém výročí Ničirenovi smrti a je to místo kde jsou uloženy jeho ostatky). Bylo zkonstruováno zcela z Japonského cypřiše[3].


GOBYÓSHO

Pětistupňová Pagoda

Pětistupňová Pagoda byla postavena v roce 1608. Stojí uvnitř Nió-mon hned po pravé straně. Je 29,4 metrů vysoká s osmiúhelníkovým nosníkem o průměru 0,41 metrů směřujícího z vršku do druhého patra za účelem vybalancování stavby. Stavba je zkonstruována aby vydržela zemětřesení stupně 7 a je to nejstarší Pětistupňová Pagoda v Tokyu.

Oba památníky Ničiren Šónina v Sóši-dó a Pětistupňové pagodě byly navrženy jako důležitý kulturní majetek Japonska.

 

 

Kyózó

Kyózó bylo postaveno roku 1784 a uchovává celý buddhistický kánon[4] v osmihranných otočných regálech.

Při čelním pohledu na Sóšidó je to po levé straně. Pokud dorazíte kousek za Sóšidó a půjdete do leva, najdete kamenné schodiště a o pár schodů níže po pravé straně Tahótó.

KYÓZÓ

Tahótó

Tahoto je rudá pagoda, která byla postavena na místě, kde byl krematován Ničiren Šónin. Byla postavena roku 1830 a jeto jediná stavba svého druhu v Japonsku.


TAHÓTÓ

Historie Chrámu Honmonji sahá zhruba 700let zpět ke svému založení Ničiren Šóninem.

Společně s Kuonji Chrámem na Minobu v Yamanashi prefektuře (hlavní chrám Ničiren Šú řádu) se chrám Honmonji řadí jako jeden z hlavních center mezi ostatními pěti tisíci chrámy řádu.

 

Vysvětlivky

(1) Japonská měrná jednotka pro oblast

(2) Budhistická stavba symbolizující klid a mír. Používá se k úschově buddhistických relikvií.

(3) Cypřiš Hinoki, Japonský cypřiš, nebo jenom Hinoki je druh stromu původem z centra Japonska.

(4) V náboženství označuje kánon zejména závazné spisy.
 
   
   
   

Ničiren Šónin

Ničiren Šóninovi studie ostatních buddhistických učení, počínaje řádem Tendai[1], se svým ústředím na hoře Hiei, ho přesvědčily, že pravá a jediná doktrína ztělesňující buddhismus byla Lotosová Sútra[2]. Rozhodl se, že od nynějška by mělo veškeré buddhistické svaté písmo být posuzováno ve svém vlastním světle. Jeho oddanost byla tak hluboká, že si své jméno změnil na Ničiren, což v překladu znamená Sluneční lotos. Své jméno popsal takto:

 „Není ničeho jasnějšího a klidnějšího jako slunce a měsíce. A není ničeho čistšího než květiny Lotosu.

Lotos Perfektní Pravdy[3] je jako slunce, měsíc a lotosový květ.“

Tento samotný popis jeho jména byl odvozen z dvou známých pasáží v Lotosové Sútře:

„Jako slunce a měsíc dohromady zodpovídají za tvorbu temných míst ve světlá, téhož je také

zodpovědný i člověk, jehož činy přináší světlo a radost všem žijícím tvorům na této zemi. Nebýt

ovlivněn pozemskými událostmi, ale zůstat čistý jako lotos v bahnitém rybníku.“

 

Mnoho lidí během éry Ničiren Šónina toužilo uniknout z problémů tehdejšího světa, jako byly civilní války, pohromy, mory a hladomor. Hledali vysvobození skrze Čistou Zemi Buddhy Amidy[4], jak se učí v Čistém Zemském Zákoně. Nicméně Ničiren Šónin učil, že touha po hledání znovuzrození v Čisté Zemi skrze recitaci jména Buddhy Amidy reprezentovalo popření sebe samotného v současném světě. Trval na tom že nemůže být žádného povznesení mysli, není-li jedincem dosaženo buddhovství za pomocí vlastního úsilí. Prosté spolehnutí na Buddhu Amidu a touhu být znovuzrozen po své smrti bez hledání osvícení za pomoci vlastního úsilí bylo, společně s důvěrou ve svaté písmo jinačího než je Lotosová Sútra, hlavním důvodem sociálního neklidu tehdejších dob. Jeho silná víra v Lotosovou Sútru a věčného Buddhu Sakyamuni ho učinila tvrdým kritikem jak moderních tak i starších řádů buddhismu.

Roku 1253, kdy mu bylo 31 let, skandoval Ničiren poprvé Odaimoku[5]. V pevném přesvědčení proklamoval, že katastrofické události z minulých dob vyplynuly z mylného uctívání a jedině Lotosová Sútra může ochránit stát a lid. Byl přesvědčen, že pokud by bylo praktikováno učení Lotosové Sútry, nastal by mír a blaho bez výjimky pro jednotlivce a celou zem. Ničiren pevně obhajoval dosažení buddhovství na této zemi skrze naprostou oddanost Lotosové Sútře za pomoci zpěvu Odaimoku.

Kvůli této extrémní obhajobě Lotosové Sútry a jeho ostré kritiky ostatních buddhistických řádů, byl Ničiren Šónin často pronásledován Šógunátem Kamakura až byl nakonec vyhnán do exilu na malý ostrov u pobřeží Japonska. Jedna z pasáží v Lotosové Sútře jasně prorokovala náboženský útisk pro ty, kdo se jí odvážili proselytizovat během Pozdější Doby Degenerace zvané Mappo[6]. Pronásledování vůči Ničirenovi ho dokonce ještě víc přesvědčila o pravdivosti učení Lotosové Sútry. Začal si uvědomovat sebe sama, jako ztělesnění soucitného Bódhisattva Jógyó, který byl pověřen věčným Sákyamunim Buddhou v propagování pravdy o Lotosové Sútře. Ničiren Šónin věděl, že musí řídit rozšíření Lotosové Sútry a zahájil její šíření v Japonsku, jeho domově. Složil proto následující sliby: „Budu pilířem Japonska. Budu očima Japonska. Budu plavidlem Japonska“

Podle Lotosové Sútry, historický Buddha Sákyamuni, byl jedním z uskutečnění s věčnou a nesmrtelnou pravdou, které je identické pro Věčného Sakyamuni Buddhu. Obyčejný člověk posedlý touhou a dychtivostí si nemůže pomoci jinak, než že tento svět cítí jen plný utrpení, ale osvícený člověk s opravdovou vizí vidí svět takový, jaký je. Ačkoliv modlitby člověka svět rychle nezmění, tak přetvoří jejich vnitřní já a tato osobní proměna povede pomalu, ale jistě ke skutečné změně ve vnější realitě jejich světa. Skrze toto skutečné procitnutí si jedinec poprvé v životě uvědomí, že na tomto světě je víc než jen utrpení. Jedinec dosáhne světa Věčného Sakyamuni Buddhy pomocí hluboké víry a slibu hluboké oddanosti. Opakování Odaimoku není srovnatelné s pouhým zpěvem, ale musí být provedeno s celým tělem, hlasem a duší jednotlivce. Skrze tento nácvik, jedinec postoupí na cestu osvícení. Byl to Ničiren Šóninův sen, ustanovit Buddhovu čistou zem na této zemi rozvojem Buddhova Principu[7] ve vlastnictví všech živých stvoření. Ničiren Šóninovi žáci a následovníci jsou silně nabádáni následovat jeho příklad, jaký zadal během svého života. Ničiren Šónin věřil, že Věčný Sákyamuni Buddha vložil všechna svá učení, přednosti a soucit do Odaimoku. Díky tomu vytvořil Velkou Mandalu, jejímž zaměřením je Odaimoku. Posvátná velká Mandala, koncipovaná Ničiren Šoninem, je visuální (kaligrafická) reprezentace jmen Buddhů a Bódhisattvů Lotosové Sútry která zahrnuje Odaimoku. Čili je pro řád Ničiren Šú tato Velká Mandala nejctihodnější věcí. Ničiren Šónin vybral pouze učení Lotosové Sútry z různých škol buddhistického myšlení a prezentoval všechna Buddhova učení a soucit ve formě Odaimoku

Zemřel  13.října 1282 ve věku 61let v ikegami v Tokyu. V souladu s jeho přáním byl jeho popel zakopán v prostorách Chrámu Kuonji (Vedoucí Chrám Ničiren Šú řádu) ve Měste Minobu v prefektuře Yamanashi.

Vysvětlivky

(1) Japonská škola Mahajánového Buddhismu

(2) Nejpopulárnější a nejdůležitější sútra Mahájánového Buddhismu. Sútra znamená aforismus (krátký literární útvar) popřípadě sbírku takových aforismů.

(3)

(4) Jedna z nejvíce cvičených tradic buddhistického učení, které je zaměřeno na Amitábha Buddha.

(5) Mantra. Většinou se jedná o sled slabik, které nesou nějaký význam daný konkrétním náboženstvím.

(6) Třetí a poslední z dob buddhismu.

(7)

(8) Buddhistický termín, který je různě interpretován a obecně lze říci, že znamená toho, kdo dosáhl stavu předcházejícího stavu buddhy a dále usiluje o probuzení.

HOTO

 

OEŠIKI

Oešiki je Budhistická ceremonie připomínající Ničiren Šóninův pamětní den, kdy zemřel v Ikegami 13.října roku 1282. V noci 12 října, davy zaplňují okolí chrámu honmonji.

Ceremonie dosahuje svého vrcholu k večeru 13.října pochodem Mandó[1] a Matoi[2] doprovázený flétnami a bubny. Celá připomínková ceremonie přitahuje stovky tisíc věřících.

Mandó jsou něco jako průvod alegorických vozů, které jsou vysoké kolem 5metrů. Jsou konstruovány jako Pětistupňová pagoda s Odaimoku (Namu Myoho Renge Kyo), nebo s kresbami Ničiren Šóninova života znázorněnými na rozích. Celá konstrukce je zevnitř osvětlena a z vrchu jsou na deštníku pověšeny řady umělých třešňových květů, aby utvořily třešňový strom, protože podle legendy kdy Ničiren Šónin zemřel, rozkvetly stromy mimo sezónu.

Osešiki je obrovské oslavování života našeho zakladatele.

 

Vysvětlivky.

(1) Doslovný překlad znamená 10.000 luceren. Více o Mandó níže v článku.

(2) Tyč užívaná hasiči z období Edo.

MANDÓ


OESHIKI

 

 

 

REDAKTOR ČLÁNKU

FJ.