|
Ničiren Šónin
Ničiren Šóninovi studie ostatních buddhistických učení, počínaje řádem Tendai[1], se svým ústředím na hoře Hiei, ho přesvědčily, že pravá a jediná doktrína ztělesňující buddhismus byla Lotosová Sútra[2]. Rozhodl se, že od nynějška by mělo veškeré buddhistické svaté písmo být posuzováno ve svém vlastním světle. Jeho oddanost byla tak hluboká, že si své jméno změnil na Ničiren, což v překladu znamená Sluneční lotos. Své jméno popsal takto:
„Není ničeho jasnějšího a klidnějšího jako slunce a měsíce. A není ničeho čistšího než květiny Lotosu.
Lotos Perfektní Pravdy[3] je jako slunce, měsíc a lotosový květ.“
Tento samotný popis jeho jména byl odvozen z dvou známých pasáží v Lotosové Sútře:
„Jako slunce a měsíc dohromady zodpovídají za tvorbu temných míst ve světlá, téhož je také
zodpovědný i člověk, jehož činy přináší světlo a radost všem žijícím tvorům na této zemi. Nebýt
ovlivněn pozemskými událostmi, ale zůstat čistý jako lotos v bahnitém rybníku.“
Mnoho lidí během éry Ničiren Šónina toužilo uniknout z problémů tehdejšího světa, jako byly civilní války, pohromy, mory a hladomor. Hledali vysvobození skrze Čistou Zemi Buddhy Amidy[4], jak se učí v Čistém Zemském Zákoně. Nicméně Ničiren Šónin učil, že touha po hledání znovuzrození v Čisté Zemi skrze recitaci jména Buddhy Amidy reprezentovalo popření sebe samotného v současném světě. Trval na tom že nemůže být žádného povznesení mysli, není-li jedincem dosaženo buddhovství za pomocí vlastního úsilí. Prosté spolehnutí na Buddhu Amidu a touhu být znovuzrozen po své smrti bez hledání osvícení za pomoci vlastního úsilí bylo, společně s důvěrou ve svaté písmo jinačího než je Lotosová Sútra, hlavním důvodem sociálního neklidu tehdejších dob. Jeho silná víra v Lotosovou Sútru a věčného Buddhu Sakyamuni ho učinila tvrdým kritikem jak moderních tak i starších řádů buddhismu.
Roku 1253, kdy mu bylo 31 let, skandoval Ničiren poprvé Odaimoku[5]. V pevném přesvědčení proklamoval, že katastrofické události z minulých dob vyplynuly z mylného uctívání a jedině Lotosová Sútra může ochránit stát a lid. Byl přesvědčen, že pokud by bylo praktikováno učení Lotosové Sútry, nastal by mír a blaho bez výjimky pro jednotlivce a celou zem. Ničiren pevně obhajoval dosažení buddhovství na této zemi skrze naprostou oddanost Lotosové Sútře za pomoci zpěvu Odaimoku.
Kvůli této extrémní obhajobě Lotosové Sútry a jeho ostré kritiky ostatních buddhistických řádů, byl Ničiren Šónin často pronásledován Šógunátem Kamakura až byl nakonec vyhnán do exilu na malý ostrov u pobřeží Japonska. Jedna z pasáží v Lotosové Sútře jasně prorokovala náboženský útisk pro ty, kdo se jí odvážili proselytizovat během Pozdější Doby Degenerace zvané Mappo[6]. Pronásledování vůči Ničirenovi ho dokonce ještě víc přesvědčila o pravdivosti učení Lotosové Sútry. Začal si uvědomovat sebe sama, jako ztělesnění soucitného Bódhisattva Jógyó, který byl pověřen věčným Sákyamunim Buddhou v propagování pravdy o Lotosové Sútře. Ničiren Šónin věděl, že musí řídit rozšíření Lotosové Sútry a zahájil její šíření v Japonsku, jeho domově. Složil proto následující sliby: „Budu pilířem Japonska. Budu očima Japonska. Budu plavidlem Japonska“
Podle Lotosové Sútry, historický Buddha Sákyamuni, byl jedním z uskutečnění s věčnou a nesmrtelnou pravdou, které je identické pro Věčného Sakyamuni Buddhu. Obyčejný člověk posedlý touhou a dychtivostí si nemůže pomoci jinak, než že tento svět cítí jen plný utrpení, ale osvícený člověk s opravdovou vizí vidí svět takový, jaký je. Ačkoliv modlitby člověka svět rychle nezmění, tak přetvoří jejich vnitřní já a tato osobní proměna povede pomalu, ale jistě ke skutečné změně ve vnější realitě jejich světa. Skrze toto skutečné procitnutí si jedinec poprvé v životě uvědomí, že na tomto světě je víc než jen utrpení. Jedinec dosáhne světa Věčného Sakyamuni Buddhy pomocí hluboké víry a slibu hluboké oddanosti. Opakování Odaimoku není srovnatelné s pouhým zpěvem, ale musí být provedeno s celým tělem, hlasem a duší jednotlivce. Skrze tento nácvik, jedinec postoupí na cestu osvícení. Byl to Ničiren Šóninův sen, ustanovit Buddhovu čistou zem na této zemi rozvojem Buddhova Principu[7] ve vlastnictví všech živých stvoření. Ničiren Šóninovi žáci a následovníci jsou silně nabádáni následovat jeho příklad, jaký zadal během svého života. Ničiren Šónin věřil, že Věčný Sákyamuni Buddha vložil všechna svá učení, přednosti a soucit do Odaimoku. Díky tomu vytvořil Velkou Mandalu, jejímž zaměřením je Odaimoku. Posvátná velká Mandala, koncipovaná Ničiren Šoninem, je visuální (kaligrafická) reprezentace jmen Buddhů a Bódhisattvů Lotosové Sútry která zahrnuje Odaimoku. Čili je pro řád Ničiren Šú tato Velká Mandala nejctihodnější věcí. Ničiren Šónin vybral pouze učení Lotosové Sútry z různých škol buddhistického myšlení a prezentoval všechna Buddhova učení a soucit ve formě Odaimoku
Zemřel 13.října 1282 ve věku 61let v ikegami v Tokyu. V souladu s jeho přáním byl jeho popel zakopán v prostorách Chrámu Kuonji (Vedoucí Chrám Ničiren Šú řádu) ve Měste Minobu v prefektuře Yamanashi.
Vysvětlivky
(1) Japonská škola Mahajánového Buddhismu
(2) Nejpopulárnější a nejdůležitější sútra Mahájánového Buddhismu. Sútra znamená aforismus (krátký literární útvar) popřípadě sbírku takových aforismů.
(3)
(4) Jedna z nejvíce cvičených tradic buddhistického učení, které je zaměřeno na Amitábha Buddha.
(5) Mantra. Většinou se jedná o sled slabik, které nesou nějaký význam daný konkrétním náboženstvím.
(6) Třetí a poslední z dob buddhismu.
(7)
(8) Buddhistický termín, který je různě interpretován a obecně lze říci, že znamená toho, kdo dosáhl stavu předcházejícího stavu buddhy a dále usiluje o probuzení.
|
